příběh psaný mnou

21. května 2012 v 20:56 | petruska12 |  fotostory
tohle není sice fotostory ale jenom story, snad se líbí.





O strašidelném domě

Byl jednou jeden dům, ve kterém žily pospolu dvě zvláštní rodiny. Byli to vlkodlaci a upíři, kteří, jak je známo, spolu moc nevycházejí, spíše bojují. Vlkodlaci měli pět synů a dvě dcery, zatímco hrabě Dracula jen jedno dítě. Snílka, romantickou Draculitu, která byla zamilovaná do Wolfa, vlkodlaka. Obě rodiny zaplatily za jednoho domácího učitele pro své děti (protože domácí učitelé si vždycky účtují hodně). Děti se tedy měly učit společně. Ráno ve smluvený čas k nim dorazil učitel Van Peckling, který si s sebou přinesl spoustu knížek a učebnic, které jim rozdal. V hodině dějepisu měl pro ně knihy o válkách vlkodlaků s upíry, samé ošklivé věci. O přestávce řekl Wolf, jeden z vlkodlačích bratrů své starší sestře: S upíry jsem nikdy moc nevycházel, ale když teď vidím co nám už všechno provedli - myslím, že bychom neměli být s Draculitou v jednom domě, natož tak v jednom pokoji. Musíme se jí zbavit a udělat tohle vyučování pouze vlkodlačím. A jak řekli, tak udělali. V noci šla Draculita spát vždycky v devět hodin, a na to čekali. Wolf měl podle plánu dát Draculitě do jídla česnek, který upíři nesnášejí. Stál u okna a díval se jí do pokoje. Když uviděl, jak Draculita přichází, přestal dýchat a sledoval ji, jak jde a zpívá si krásnou, starou písničku. Neměl to srdce aby svůj plán uskutečnil. Draculita byla totiž velmi krásná. Další den se v dějpise učili o tom samém:…a tak vlkodlaci vyhráli válku s upíry, kteří se nevrátili v roce 1536 a bitva pokračovala….. Když se otec vlkodlaků dozvěděl o jejich minulosti, hrozně se rozzlobil a chtěl, aby se Dracula s Draculitou vystěhovali. Dracula se zase chtěl zbavit vlkodlaků, a tak se hrozně hádali a křičeli na sebe:vy odsud odejdete jako první, my sem patříme. ne vy! pak se dokonce začali i prát. Přestaňte! zakřičela Draculita ze všech sil. Copak to nevidíte? až dosud jsme si různosti vážili a podívejte se na sebe teď. perete se jako malé děti. Tohle chcete? abychom odešli? a proč tu nemůžou zůstat obě rodiny, tak jako tomu bylo dřív? Dokud nepřišel ten hloupý učitel, žili jsme pospolu. Je jedno jestli jste upír, vlkodlak nebo poloviční normál. My si vážíme toho, že je každý z nás jiný. no a co? zapomeňte na minulost a soustřeďte se na to, co se děje teď.Každý si prohlédl Draculitu s novým zájmem. Pak se Dracula vzchopil a řekl: omlouvám se.nechtěl jsem aby to zašlo tak daleko. všichni si vzájemně odpustili a už se na sebe nezlobili. A Van Peckling? Šlo mu jen o to, aby se jedna z rodin vystěhovala a mu se tak uvolnil byt, po kterém už dlouho toužil.





O strašidelném domě 2

Obě rodiny spolu vycházely víc než dobře. Důvěra mezi nimi rostla a oni si jí velmi vážili. Z nejstarší vlkodlačí dcery Wolfinou se stala nejlepší kamarádka Draculity. Byly to přítelkyně na život a na smrt. Ale ne na smrt lidmi. Van Peckling byl ale hrozně rozzuřený, když se dozvěděl o jejich přátelství, že řekl o vlkodlacích a upírech lidem. Ti zavolali policii, novináře, televizní reportéry a spoustu dalších lidí, kteří se chtěli na monstra podívat. Když uslyšely jejich bystré uši vlkodlaků jejich křik a dupot, dali se na úprk. Rychle o nich řekli upírům, naházeli si věci do tašky a utíkali. Dostali se do lesů. Dracula zatelefonoval svému strýci Vladovi - který vlastnil skrytý hrad ve skále, kam by se všichni vešli. Ahoj Vlade, normáci se dozvěděli o našem obydlí, nemůžeme jít tobě a přečkat tam tyhle hrozné dny? Ale prosím, beze všeho. A tak šli a šli. Vladův hrad byl ale mnohem menší, než sám Vlad tvrdil, a tak tam mohli přespat jen upíři, vlkodlaci ne. To nevadí, řekl rychle Wolf, my si poradíme. Přespíme v lese a ráno se vše vyřeší. A to také udělali. Draculita se v noci podívala z okna. Byla noc bez mraků, proto byl krásně vidět měsíc v úplňku. Draculita si jej důkladně prohlížela a už ji napadaly rýmy básně, které by v tuhle chvíli mohla napsat a složit tak báseň. Auuuuuuuuuuuu! Přerušil ji ze snění hlasitý zvuk. Podívala se na skálu v lese. seděl na ní Wolf a vyl. Rychle se oblékla, vzala si slunečník a šla za ním. Začali si povídat. Draculita mu řekla ty rýmy básně, které ji před chvílí napadly: Na lunu se dívám, a o tobě sním, tvoji pravou tvář však nikdy nespatřím. Na lunu se dívám, jak nám krásně svítí, tak jako na loukách roste……nedořekla. Přerušilo ji Wolfovo Auuuuuuuu. Naklonil se k ní a chtěl ji zakousnout - ovládala jej silná moc úplňku. Jinak by to neudělal, protože Draculitu tajně miloval. Ale Draculita reagovala rychle. Popadla slunečník a zastínila mu tak měsíc. Wolf přestal výt a podíval se na ni. Když uviděl, co chtěl udělat, utekl do lesa a tam se rozplakal. Draculita vzdychla a odešla da Vladova hradu, kde plakala kvůli zkaženému večeru a zničené lásce.

Další den se šla za Wolfem a ostatními vlkodlaky podívat. Měli rozdělaný oheň, z větví postavený přístřešek a nahlas si povídali. Draculita se na ně zadívala. Wolfina na ni zavolala: pojď si za mnou sednout.Draculita šla. Z druhé strany vedle ní seděl Wolf, který se jí hned omlouval:promiň, víš já jsem včera prostě nemohl, jako by mně ovládalo něco jiného, nemohl jsem nic dělat, vždycky o úplňku se chovám jako pes…. To nevadí. řekla Draculita rychle. Začali si povídat. Wolfina je poslouchala a snažila se, aby to nevypadalo jako špehování. A zdá se jí to, nebo její nejlepší kamarádka flirtuje s Wolfem?


snad se vám moje příběhy líbí a vím že jsou inspirované filmem a knihou, ale nevadí. snad jsem dobrá spisovatelka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Katka Katka | 22. května 2012 v 18:42 | Reagovat

je to krásný

2 petruska12amarecek7 petruska12amarecek7 | 22. května 2012 v 19:35 | Reagovat

[1]: děkuju

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama